Bludy úřední obludy mají svého vítěze: MF udělilo pokutu 11 tisíc korun za nenaúčtovaný koláček

Kdyby se stále vysílal v názvu článku uvedený televizní pořad, který se zaměřoval na nepravosti státního aparátu, měl by jasného vítěze. Ministerstvo financí totiž udělilo pokutu v hodnotě 11 tisíc korun obchodníkovi za to, že jeho prodavačka nenaúčtovala koláček za deset korun. Ve facebookové skupině „Perly z činnosti Finanční správy“ o tom informoval postižený, který je provozovatelem krnovského Krámku u radnice.

Mnohdy zcela zaslepení zastánci bývalého ministra financí Babiše jistě najdou spoustu argumentů, proč si provozovatel (podnikatel a tudíž velký pracháč, který na státu parazituje) pokutu zaslouží. Na tomto místě bychom rádi citovali Tomáše Rydvala, pracovníka Tomáš Goláň, daňová kancelář s.r.o.:

„Pokud to někdo nepostřehl, tak nedávno proběhla zpráva o tom, že jeden podnikatel dostal za to, že neodeslal údaj v EET za tržbu koláčku v hodnotě 10,-Kč pokutu ve výši 10.000,- Kč. Inu, přistálo mi to na stole a dostal jsem svolení o tom promluvit. 🙂

Takže věc se má tak, že skutečně tržba nebyla zaevidována. Říkáte si, že si za to může za to sám a krátí tržby? Pán měl celkem 5 kontrol, 4 dopadly naprosto bez problému. Až tato poslední, tak jeho zaměstnankyně to prostě zazdila a ihned doklad nevystavila.

Říkáte si, OK ale pokuta musí být udělena? Nemusí, přestupkový zákon zná také napomenutí (v rozhodnutí finančák tvrdil, že napomenutí prý nelze udělit, což je prostě pi*ovina). Říkáte si, tak tu pokutu si zasloužil, protože má velké příjmy? Ani omylem, finančák vzal jeho měsíční OBRAT (obrat je součet všech přijatých prostředků, ale je logicky nutné počítat také s tím, že abyste obratu dosáhli, tak musíme mít i výdaje – tedy pokud chci prodat koláček za 10 korun, tak ho taky za něco musím nakoupit, do toho musím platit nájem atd. – a tohle finančák prostě neřešil). Stejně tak finančák vzal jeho roční příjem – ovšem opět bez toho, aby tam započetl výdaje.

A tohle prosím je standardní praxe na finančáku. Absolutní neznalost, nerespektování práva, představa nadřazenosti. A jestli někdo zkusí říct, že tohle bylo i dříve než před Babišem – nebylo. Nikdy předtím jsme neměli tolik právních zprasků jako nyní (vemte si, kolik právních předpisů Ústavní soud prohlásil za protiústavní, ne jen část EET, ale také část kontrolního hlášení). Vemte si, kolik nezákonných rozhodnutí bylo a je ze strany finančáku vydáváno. Ale pro koblihu si necháme zničit už tak křehkou podnikatelskou strukturu. Až budete brečet, že tady není práce a ty zlé podniky utíkají do zahraničí, nedivte se. Může za to každý z nás, kdo nad tímto stavem jen přihlížel, nezajímal se, nebojoval proti tomu. Ale hlavně když sousedovi chcípne koza…“

Je naprosto zjevné, že pokuta finančního úřadu v tomto případě nebyla vůbec adekvátní. Ještě smutnější ale je, že takových případů přibývá. V nedávné době se internetem prohnal také případ, kdy kvůli nezaevidované tržbě 200 korun byla udělena pokuta ve výši 18 tisíc korun. Od začátku EET pak padlo už 4000 pokut, přičemž „hříšníci“ v průměru zaplatili asi 9000 korun. Pokud o podnikání něco víte, potom dost dobře víte, že i tyhle peníze mohou být pro drobného podnikatele téměř likvidační.

Nejzajímavější ovšem je, že na udávání hříšníků se nepodílí ani tak lidé, kteří hrají Účtenkovou loterii, jako spíš samotné kontrolní orgány. Pokud totiž účtenka není hráči vydána, obvykle o ní požádá a nenechá se „ošidit“. Ostatně každý normální člověk tak nějak chápe, že když je v obchodě více lidí, kteří prodavačce dávají peníze honem do ruky a pak spěchají pryč, obsluhující na vydání účtenky může jednoduše zapomenout, aniž by měl nekalé myšlenky.