Profesionální casinový hráč – Představa vs. realita

Vedle právníků, detektivů, policistů a doktorů je jen málo povolání Hollywoodem tak idealizovaných jako práce profesionálních casinových hráčů. A přiznejme si, že při pohledu na 22leté pokerové hráče, kteří na World Series of Poker vyhráli 8 milionů dolarů, nebo mimořádně nadané děti z MIT, kteří u blackjackových stolů v Las Vegas v osmdesátých a devadesátých letech vyhráli ještě víc, je velmi jednoduché představit si život hazardního hráče jako okouzlující profesní dráhu plnou nerušeného spánku, šampaňského a kaviáru.

Jenže stejně jako mnoho dalších věcí v životě, realita a představy – ačkoliv se v některých místech mohou překrývat – nejsou jedno a totéž. Ve skutečném životě lidé prohrávají stejně, jako vyhrávají, vztahy i bankrolly se mohou vytratit jako pára nad hrncem a nejmocnější milenka Lady Štěstěna vás může opustit i na dlouhé týdny. Takže předtím, než se kvůli dráze profesionálního hráče rozhodnete vzdát své práce na plný úvazek, podívejte se s námi na nejrozšířenější mýty, které jsou Hollywoodem silně podporovány. Tyto mýty samozřejmě uvedeme na správnou míru tím, že vám prozradíme, jak to chodí ve skutečnosti.

Bankroll

Profesionální hráči ve filmech mají za všech okolností obrovské balíky peněz, jenže už nikdo nevysvětlí (jen na malé výjimky), jak k nim přišli. Jelikož víme, že většina z nich nemá klasické zaměstnání, vyvolává to otázku: Kde k těm penězům vlastně přišli? Většina profesionálních hráčů v reálném životě je občas na mizině. A to tak, že hodně. Někteří profesionálové často neměli co jíst a do hry se vrátili až po vydatné půjčce, či tzv. backingu, kdy byli sponzorováni jinými lidmi s tím, že se pak museli podělit o výhry.

K této problematice se blíže vyjádřil profesionál Christatos Aristad, který hraje vše od pokeru, bridge, backgammonu, kostech a blackjacku: „Profesionální hráči jsou jako sportovci. Pokud hrajete na vysoké úrovni, vyhlídne si vás agent, ten vás předhodí investorovi. Tento investor vám pak platí vstupy do turnajů, či do jiných her s tím, že pokud vyhrajete, dělíte se s ním o výhry. Přitom jste na tom obvykle o něco hůře než tito investoři. Jen málokterým profesionálním hráčům se podaří osamostatnit.“

Z tohoto důvodu je nesmírně důležité ctít správný bankroll management.

Výšky i hloubky

V Hollywoodských filmech jsou profesionální hráči oblečeni v černých oblecích po vzoru Jamese Bonda, nebo ruských mafiánů ve filmu Rounders. Pravda je, že takto vypadá opravdu jen velmi málo profesionálů. Většina se totiž snaží vypadat velmi nenápadně, nehledě na to, že hromada profesionálních hráčů vůbec nehraje v kamenných casinech. Ano, tušíte správně. Většina profesionálních hráčů se společně s rozkvětem online casin přesunula domů, ke svým počítačům. Zde vysedávají dlouhé hodiny, v umazaném tričku, či v pyžamu. Život online profesionálního hráče je často osamělý – tito lidé ven často moc nevycházejí a baví se spíše chatováním, či s velmi úzkou skupinou lidí. Samozřejmě, najdou se mezi nimi i výjimky, ale povolání online profesionálního hráče už z podstaty věci přitahuje právě introvertní povahy.

Práce/životní jistota

Je profese casinového hráče zábavná? Můžete s tímto zaměstnáním žít šťastný rodinný život? Odpověď bude záviset na tom, koho se zeptáte. Aristad na to však má docela vyhrazený názor: „Jednou vyhrajete, jednou prohrajete. Neexistuje mezi tím žádná rovnováha. Když vám to jde, je to skvělé. Jenže někdy se prostě nedaří a nikoho přitom nezajímá, zdali je vaše žena těhotná, nebo zdali nepotřebujete peníze na synova vysokoškolská studia. Dokonce i když jste backováni, nikoho nezajímá, když peníze zoufale potřebujete. Musíte se rozdělit a to často dost nevýhodně. Samozřejmě je možnost připravit si dostatečně velký bankroll, ale to profesionální hráči dost často neumí – hrají srdcem a často prosázejí i to, co by neměli. To je samozřejmě neomlouvá, jenom říkám, jaká je realita. Pokud chcete rychle zbohatnout, doporučuji vám spíše dráhu gangstera.“

Co na to říkáte? Práce od devíti do pěti s tím, že si občas v casinu „povyrazíte“ najednou nevypadá zase tak špatně, no ne?