Dejte svému hraní pravidla a vyhnete se problémům

„Hraní by mělo být vždycky jen a především zábavou na vyplnění volného času,“ říká ředitel Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH) Jan Řehola. „Překročení vlastních hranic vám nic pozitivního nepřinese, ba naopak. Jak se říká, ‚nic se nemá přehánět,‘ a proto je dobré i při hraní myslet na to, kolik peněz si můžeme dovolit utratit nebo mít jasně vymezený čas, aby se hraní nestalo hlavní náplní dne,“ připomíná dále jedny z hlavních zásad projektu Zodpovědné hraní, preventivní a edukativní iniciativy, za kterou IPRH stojí. 

Až 97 procentům lidí nezpůsobuje hraní her žádné problémy. Jak ale nedopustit, aby tato záliba nepřerostla v něco vážnějšího? Je to poměrně jednoduché. Stačí se řídit několika kroky. 

Sázejte s mírou, abyste neohrozili rodinný rozpočet

Umět si odložit správnou výši peněz a té se držet není pro všechny jednoduché. Každý zodpovědný hráč by však měl vědět, že je potřeba si předem vyčlenit sumu, kterou je ochotný hraní obětovat.  Takto vymezené peníze by pak rozhodně neměly ohrožovat vaše běžné výdaje na bydlení, jídlo a každodenní fungování.  

Při samotném hraní pak sázejte peníze rovnoměrně. Obecně se v tomto směru doporučuje dávat na každou sázkovou příležitost maximálně tři procenta z vyčleněných peněz. I kdyby byla před vámi tutovka, na které byste „zaručeně vydělali“, dodržujte raději vámi nastavený režim. V opačném případě byste také mohli postupně o peníze rychle přijít. 

Velkou výhodou je, že si můžete sami nastavit řadu omezení, které vás budou automaticky chránit. Všichni legální provozovatelé vám po registraci nabídnou hned čtyři finanční limity. Můžete si tak určit, kolik nejvíce peněz prosázíte za jeden den nebo také za celý měsíc. Zároveň vám vedle toho nabízí i možnost stanovit si denní a měsíční částky v podobě povolených proher. Jakmile nastavené hranice překročíte, dáte si od hraní menší pauzu. Sebeomezující limity si můžete samozřejmě kdykoliv upravit, ovšem nezapomínejte, že při snížení se jejich změna projeví až za sedm dní.

Nastavte si počet hodin i přihlášení

Důležité je netrávit u hraní celý den. Nedostanete se tak do závislosti, která negativně dopadne nejen na váš život, ale v podobné míře také vaše nejbližší okolí. Zkuste si proto na hraní vymezit jen určitou dobu a ve zbytku se od něj oprostěte. 

Pomoci vám s tím mohou opět konkrétní sebe-omezující limity, které vám provozovatelé nabízí. Například si nastavíte, jak dlouho můžete být denně přihlášeni na svém účtu. Nemusíte přitom hrát v kuse – naopak si dělejte pravidelné přestávky, po kterých se opět přihlásíte a započítávaný čas na pauzu opět naváže. Stejně tak vám provozovatelé umožňují nastavit si i dobu, během které si po odhlášení u nich nic nezahrajete – abyste neměli po uplynutí vymezeného času nutkání se k hraní hned vrátit. Sice se budete moci na účet přihlásit, sázení vám ale nebude umožněno. 

Nakonec existuje také omezení v podobě počtu přihlášení za jeden měsíc. Do toho se počítá vše – tedy i ty případy, kdy jste automaticky odhlášení kvůli delší neaktivitě.

Už nikdy nechcete hrát? Nechte se zapsat do registru

Pokud na sobě přesto pozorujete znaky, že nad hraním ztrácíte kontrolu, existuje jedno razantní řešení – zápis do rejstříku vyloučených osob. Díky tomu máte jistotu, že si u žádného z legálních provozovatelů už více nezahrajete. Ze zákona jsou v rejstříku ti lidé, kteří mají nařízený zákaz hraní, potýkají se s finančními potížemi nebo nově i ti, kteří neplatí alimenty. O zapsání do něj ale můžete dobrovolně požádat klidně i vy sami, a to na stránkách ministerstva financí. 

„Rejstřík vyloučených osob je jeden z preventivních nástrojů, který je v Česku využíván a jeho cílem je chránit před negativními důsledky ty, kteří mají s hraním problémy. Nyní je v něm zapsáno víc než 190 tisíc lidí, kteří jsou v úpadku nebo pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Není to malý počet, z aktivní populace to činí zhruba pět procent. Přitom asi 2200 lidí se do rejstříku zapsalo dobrovolně,“ dodává ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola.